Jak mi uchazeči o práci hnuli žlučí

Dne 8. 8. 2013 oznámili v médiích, že za červenec přibylo 10000 nezaměstnaných, tedy celkově máme asi 551000 lidí bez práce. Tentýž den jsem v autě slyšel na Radiožurnálu hovořit paní z Havířova, která pronášela velmi jasně svůj postoj, že ona, jako uchazečka o práci, nevezme cokoliv, protože je kvalifikovaná. To by znělo skoro sympaticky, kdyby informaci nedoplnila o to, že má vyšší odbornou školu a je na „pracáku“ již 2(!) roky. Zjevně nemá práce zapotřebí, protože ji živí stát.

Ano, domnívám se, že to je pro dnešní socialistickou Evropu typické – existuje zřejmý nesoulad mezi proklamovaným negativním vývojem ekonomiky, kdy „krize dopadá na občany“, a tím, jak jsou ti občané bohorovní a v klidu. Že nadávají? No jistě, chtěli by se mít lépe, ale nechtěli by pro to něco udělat.

Právě v posledních červencových dnech jsem udělal čerstvou zkušenost s tím, jak hodně lidé stojí o práci. Jistě, někdo by mohl říct, že je léto, a to s tropickými teplotami. Nevím, to snad nemůže být vážně myšlený argument. Také by někdo mohl namítnout, že hledáme člověka na pražské místo, a že v Praze je nezaměstnanost jen 3,5%. To přece nemůže být omluvou lidem, kteří se bez omluvy nedostaví k pohovoru, kteří přijdou nepřipraveni nebo dokonce ani nevědí, kde to jsou a o jaké místo se ucházejí.

A jak vypadalo to výběrové řízení, kdy mi lidé tak hnuli žlučí?

V červenci 2013 jsme hledali člověka, který bude spravovat produkty a služby, jež poskytujeme pracovníkům HR ve firmách (kurzy, akademie, poradenství atd). Jednou z hlavních podmínek byla alespoň tříletá praxe z firemní personalistiky (opravdu minimální možný limit).

Celkem jsme obdrželi 68 CV

Z toho:

27 bez jakékoliv praxe v HR(!)
16 s praxí kratší, nežli byla požadována
25 splnilo podmínku požadované praxe

Tedy: 63% přihlášených nesplnilo podmínku praxe

18 osob bylo pozváno k osobnímu rozhovoru

Z toho:
6 nepřišlo bez omluvy či oznámení o odstoupení z VŘ
2 nevěděli, kde jsou a o jaké místo se ucházejí

Výsledkem jsou 4 vhodní kandidáti, kteří postoupí do třetího kola.

Nebylo by užitečné zřídit registr zaměstnanců a uchazečů? To, aby si každý zaměstnavatel mohl přečíst, jak se dotyčný uchazeč choval v předchozím místě a při výběrových řízeních. Myslím, že už jen zavedení takového registru by mělo samoočistný a výchovný dopad. Ale to asi neprojde, že? Nejspíš by to poškodilo práva občana, chovat se, jak se mu zamane.

Radomil Bábek, Praha, srpen 2013